Často dostávám otázku – prosím tě, co to vlastně ta psychoterapie je?
Pro začátek si představme vnitřní – neboli psychický prostor jako dům. Pro někoho je to snadné, pro jiného obtížné, protože to není hmotné, nevidím to skutečným zrakem. To pak má za výsledek, že mnoho z nás neví, co to v tom svém prostoru vlastně má. Přesto každý má takový svůj prostor a nějak je s ním zvyklý nakládat obvykle tak, jak to zná od svých rodičů, někdy i jiných vzorů z okolí. Právě to, jak s tím svým domem nakládám, s kým a jak jej sdílím, jak moc to tam znám a jak tam uklízím, dává ve výsledku můj pocit pohody, harmonie, nebo naopak potíží.
Samozřejmě i tělové – viditelnější a uchopitelné věci do toho zapadají, nelze to zcela oddělit. Když jsem se sebou celkem psychicky vyrovnaná, ale mám návyk na čokoládu, bohužel to časté jedení čokolády mi pak škodí nejen tělu, ale i psychicky – to je jen jeden z mnoha příkladů, jak se tyto dvě oblasti ovlivňují.
Psychoterapie je mapování a „úklid“ v některých případech i rekonstrukce tohoto domu – nebo „vnitřního – psychického prostoru“. Pro někoho je obtížné pracovat, protože na to nejsou zvyklí, nikdo jim neukázal, jak to dělat. A ten, kdo v tom může dát podporu a pomoci se tam vyznat a změnit způsob nakládání se sebou je právě psychoterapeut. Mnozí lidé jsou pak překvapeni, jak rychle a dobře to jde. Někteří se to pak dlouze učí – i to je psychoterapie. To vše je v pořádku a není to žádná ostuda. I já jsem se to dlouze učila a byla jsem překvapená různými objevy, co ve svém prostoru mám a jak jsem sama se sebou zvyklá nakládat.
Jak si to mapování a úklid mám představit?
Je to kladení zásadních otázek, které většinou člověka ani nenapadne si pokládat. Bere je jako dané a neřeší. Představte si, že přijde člověk, který je hodně smutný, možná dokonce až ve stavu, kterému lékaři říkají deprese a říká:
Nikdo mne nemá rád. Pro nikoho nejsem důležitý.
No a terapeut se jej velmi pravděpodobně zeptá:
Co to znamená, že Vás nikdo nemá rád? Jak jste to poznal?
Většina lidí by se té otázce divila, možná by ji považovali za hloupou. Ale zamyslete se nad ní hlouběji. To, co pro Petra znamená mít rád, se nemusí shodovat s tím, co to znamená pro Annu. Petr to má třeba tak, že když s ním Anna bydlí, stará se s ním o jejich děti, tráví s ním a s rodinou čas, miluje se s ním, když na to mají oba náladu, tak jej velmi pravděpodobně má ráda.
Anna to ale vidí jinak. Myslí si, že když si spolu nepovídají, jak to dělávali, když ještě žili bez dětí, neptá se jí na to, co si o věcech myslí, tak už ji Petr asi rád nemá. Dokonce večer, když děti usnou Petr často tráví čas na internetu místo toho, aby se jí věnoval, nevzal ji do kina, nebo na večeři ani nepamatuje.
Na téma psychoterapie čti také:
- Jaké druhy psychoterapie a techniky používám
- Psychoterapie – jaké druhy spolupráce nabízím
- Pracuji nejčastěji s těmito tématy
- Jak se objednat
